Půlmaraton

Délka 21.098 m, převýšení 495 m, povrch: mix (lesní pěšina, lesní a polní cesta, asfalt)

Půlmaraton je postavený na bývalé Devatenáctce. Prodloužením trasy jsme přidali další lesní a polní úseky, ubrali asfalt a přihodili i jeden pořádný kopec. Půlmaraton tak vede hezčí krajinou, je o něco náročnější a má výrazně větší podíl přírodních povrchů než bývalá Devatenáctka.

Po úvodním okruhu, společném všem třem trasám, zahýbáme na náměstí doprava, pokračujeme stále rovně, u hospody mírně doleva a po pár stech metrech vybíháme kolem hřbitova do polí. Následuje podběhnutí mostu a výběh krajem pole – první opravdové stoupání, naštěstí jen krátké. Potom asi tři sta metrů podél hlavní silnice a svižný seběh pod areál Sporthotelu, kde po krátkém zhoupnutí přichází první občerstvovačka.

Od ní ostře doprava a dolů na louku. Přes ni podle značení, dál podél řeky, až už to dál nepůjde. Tady pěšinou vzhůru do stráně a na lesní cestu. Pokračujeme nahoru doprava, pěšinou kolem skály a přes potok ven z lesa. Po asfaltce seběhneme dolů, mineme vesničku Pelíškův Most a cesta postupně přejde v pěšinu. Na ní nejprve překonáme další potok a potom stoupáme šikmo strání až na cestu. Po ní ven z lesa a kamenitou cestou doprava dolů. Proběhneme kolem několika chat, dostaneme se na louku a pokračujeme rovně zpátky do lesa. V něm pořád po cestě, asi po sto metrech přes potok – dříve se před ním odbočovalo doleva – a v krátkém stoupání překonáme malé zpestření v podobě nezvednuté závory. Pak nás čeká ještě asi 800 metrů po rovině. Tady je dobré trochu se srovnat a posbírat síly, protože před námi je zásadní stoupání celé trasy.

Začíná ostrou vracečkou doleva. Pozor na značení, ať si trasu nechtěně nezkrátíme. Nejprve asi 300 metrů vzhůru, na křižovatce doleva a zhruba půl kilometru téměř vodorovným traverzem. V mírném seběhu je potřeba nepřehlédnout odbočku doleva na stoupající travnatou cestu – možná ji pořadatelé do závodu trochu vysekají… A tady začíná to nejzajímavější: přes sto výškových metrů na necelém kilometru. Úvodní desítky metrů jsou poměrně ostré, potom se sklon trochu zvolní, ale stoupá se pořád. Na křižovatce už to může vypadat, že máme hotovo. Nemáme. Doleva a znovu ostře nahoru. Teprve po vyběhnutí z lesa se vyhoupneme na pastvinu a to nejhorší je za námi.

Otevře se široký výhled do krajiny, můžeme se na chvíli potěšit pohledem na Blaník a seběhnout krátkou pastvinu ke druhé občerstvovačce. Od ní doleva, ještě mírným stoupáním na nejvyšší bod celé trasy. Pak už zase dolů. Po cestě, podél okraje louky a do lesa, ze kterého se po nějakých dvou stech metrech znovu vynoříme do otevřené krajiny. Příjemnými polními cestami doběhneme do Kácovce. Levá, pravá – a tady už začínají pravidelní účastníci trasu zase poznávat – a velmi ostrým asfaltovým stoupáním znovu až nahoru na kopec. Přibíháme do Tichonic, u hřiště se stáčíme mírně vlevo do vsi. Tady už je pomalu čas začít to rozbalovat. U kapličky na návsi doleva, krátce vzhůru a potom rychlým seběhem do lesa. Na jeho konci ostře doprava a jsme znovu v místech, kterými jsme už jednou proběhli. Tentokrát známý úsek absolvujeme opačným směrem: pěšinou přes potok, kolem skály a na lesní cestu. Tady se napojíme na trasu Desítky. Dříve se v tomto místě sbíhalo technickým úsekem až dolů k řece, takže pozor na staré návyky a nesplést si cestu.

Po trase Desítky mírně stoupáme lesem, cesta se postupně narovná a dovede nás na panelku. Po ní doleva dolů, panelka přejde v asfaltku a tou proběhneme areálem Sporthotelu. Za ním nás čeká třetí občerstvovačka – tedy vlastně ta první, jen ji tentokrát potkáváme z druhé strany. Od ní krátce dolů a potom posledním skutečným stoupáním k hlavní silnici. Po krajnici svižně seběhneme, polem pod most a asfaltkou mezi poli zpátky do Kácova.

Teď už není na co čekat. Žádná překvapení nepřijdou. Zbývá zhruba 1200 metrů.

Po asi třech stech metrech proběhneme kolem hospody, pokračujeme rovně na náměstí, za zábradlím zahneme doleva – a posledních dvě stě metrů už jen zatáčkou dolů a sprint do cíle.

Občerstvovačky: 6., 12. a 18. km

Voda, ionty, banány atd.

Obutí: trail / road-to-trail

Trasa je pestrým mixem povrchů a obsahuje i několik krátkých kamenitých úseků, proto se hodí dobrá trakce a jistější podrážka. Za sucha se dá v zásadě zvládnout i v silničkách, ale na úkor jistoty a pohodlí. Za mokra rozhodně doporučujeme výraznější vzorek.

Kolečko je kolečko. Je pro všechny. Je to nezáludný tříkilometrový okruh, s jedním krátkým stoupáním, společný všem třem trasám.

Po startu běžíme společně s ostatními přes Kácov k řece, přes železný most, cestou podél kolejí ke kamennému mostu a po přiběhnutí na náměstí oběhneme zábradlí po levé ruce a sbíháme dolů zatáčkou do cíle. To je Kolečko.

Obutí: road / road-to-trail

Kolečko na mapy.cz